Třídní kodex

"Buď příjemný a milý ve tváři,vlídný a zdvořilý ve způsobech,

přívětivý a pravdomluvný ústy,vroucí a upřímný srdcem.

Miluj a tak milován budeš."

Každá skupina musí mít svá pravidla, svůj kodex,

aby její členové znali hranice za něž nemohou jít.

Snad jen kdyby si každý jeden člověk vzal k srdci slova jimiž začíná článek,

ony kodexy by nejspíš  existovat nemusely.

Také škola má svůj školní řád, kterým se řídíme.

Jsou ovšem věci odehrávající se jen v našem třídním světě,

a proto jsou nám bližší a více se nás dotýkají.

Ve společné diskuzi jsme se snažili ony věci najít,

a zahrnout je do našeho třídního kodexu.

1. MLUVÍ POUZE JEDEN

2. RESPEKTUJI SEBE I TEBE

3. ZA VŠECH OKOLNOSTÍ DODRŽÍM KRÁTKÝ HLAS

4. ZDRŽÍM SE KOMENTÁŘŮ

5. KDYKOLIV MOHU VYUŽÍT PRÁVO SVOLAT VELKOU RADU

6. BĚHÁM JAKO ŠNEK 

7. UVĚDOMUJI SI, ŽE I SLOVO MŮŽE UBLÍŽIT

8. ÚSMĚV VYDÁ ZA TISÍC SLOV 

9. NAD NIKOHO SE NEPOVYŠUJI, PŘED NIKÝM SE NEPONIŽUJI

I přes veškeré usilí může nastat situace,

kdy bude některé z pravidel porušeno.

Každá akce má nějakou reakci.

Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá.

A tady se hlásí o slovo naše hody kostkou,

na níž se pod čísly skrývají následky našeho chování.

Vymýšlely je děti, doufejme s vědomím, že je to nikdy nečeká :o))

1. Vypočítám 15 řetězců o deseti číslech (obor 0-1 000)

2. Vypíšu z textu ka každému ze slovních druhů 10 slov 

3. Vypočítám 15 slovních úloh (důležité údaje, zápis, výpočet, odpověď)

4. Ve dvaceti větách určím podmět a přísudek

5. Vypočítám 50 příkladů 

6. Naučím se přednášet delší báseň

Doufejme, že naše kostka bude zahálet.

A.Š.