Třídní kodex
"Buď příjemný a milý ve tváři,vlídný a zdvořilý ve způsobech,
přívětivý a pravdomluvný ústy,vroucí a upřímný srdcem.
Miluj a tak milován budeš."
Každá skupina musí mít svá pravidla, svůj kodex,
aby její členové znali hranice za něž nemohou jít.
Snad jen kdyby si každý jeden člověk vzal k srdci slova jimiž začíná článek,
ony kodexy by nejspíš existovat nemusely.
Také škola má svůj školní řád, kterým se řídíme.
Jsou ovšem věci odehrávající se jen v našem třídním světě,
a proto jsou nám bližší a více se nás dotýkají.
Ve společné diskuzi jsme se snažili ony věci najít,
a zahrnout je do našeho třídního kodexu.
1. MLUVÍ POUZE JEDEN
2. RESPEKTUJI SEBE I TEBE
3. ZA VŠECH OKOLNOSTÍ DODRŽÍM KRÁTKÝ HLAS
4. ZDRŽÍM SE KOMENTÁŘŮ
5. KDYKOLIV MOHU VYUŽÍT PRÁVO SVOLAT VELKOU RADU
6. BĚHÁM JAKO ŠNEK
7. UVĚDOMUJI SI, ŽE I SLOVO MŮŽE UBLÍŽIT
8. ÚSMĚV VYDÁ ZA TISÍC SLOV
9. NAD NIKOHO SE NEPOVYŠUJI, PŘED NIKÝM SE NEPONIŽUJI
I přes veškeré usilí může nastat situace,
kdy bude některé z pravidel porušeno.
Každá akce má nějakou reakci.
Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá.
A tady se hlásí o slovo naše hody kostkou,
na níž se pod čísly skrývají následky našeho chování.
Vymýšlely je děti, doufejme s vědomím, že je to nikdy nečeká :o))
1. Vypočítám 15 řetězců o deseti číslech (obor 0-1 000)
2. Vypíšu z textu ka každému ze slovních druhů 10 slov
3. Vypočítám 15 slovních úloh (důležité údaje, zápis, výpočet, odpověď)
4. Ve dvaceti větách určím podmět a přísudek
5. Vypočítám 50 příkladů
6. Naučím se přednášet delší báseň
Doufejme, že naše kostka bude zahálet.
A.Š.