"Noc s Andersenem aneb Loutka a její kouzelný svět"
Tak dlouho jsme na ni čekali a nakonec utekla jako voda v řece.
Ano, naše pohádková "Noc s Andersenem".
Letos jsme se věnovali světu loutek
a oslavili tak sté výročí narození Jiřího Trnky.
Slavnostní ceremoniál jsme pojali v pohádkovém duchu.
Uvítali jsme královnu Ivetu, skoro nejvyššího pekelníka Staška,
první rádkyni Alenu a nejvyššího revírníka Martina.
Ti si dokonce v nečekaném duetu zazpívali písničku Skákal pes...
a děti se k nim velmi rády přidaly.
Uvítali jsme mezi námi otrlými nocležníky nové Hajánky,
kteří ještě nikdy "Noc s Andersenem" nezažili
a prozatím netušili, na jaké dobrodružství se vydávají.
Všichni nocležníci složili slib a stali se "Strážci psaného slova".
Na stvrzení tohoto slibu položili svou dlaň na prastarou knihu
a prošli pohádkovou bránou,
která je přenesla do kouzelného světa pohádek.
Průchodem získali také pamětní průkazku,
která je opravňovala se "Noci" účastnit.
Za žádných okolností ji nesměli ztratit,
protože by se v mžiku ocitli zpátky ve světě lidí.
Po slavnostním ceremoniálu jsme se rozlétli na své spací základny
a vykročili vstříc nočnímu dobrodružství.
My, Daltoňáci, jsme na počest této "Noci" pohádkově pomalovali sloupy na naší chodbě,
která v tu ránu získala příjemnou rodinnou atmosféru.
Na naší škole se vytvořily 4 základny.
První vznikla spojením všech Daltoňáků naší školy (cca 80 dětí).
Druhou tvořili "Klubáci" ve školní družině (cca 20 dětí),
třetí vznikla na MŠ Akátová ze Žukováčků a Akátčat (23dětí)
a ta poslední se utvořila až v dalekých Stanislavicích
a to z dětí mateřské školy a školní družiny (cca 30 dětí).
Každá základna měla svůj vlastní zajímavý program.
Jeho centrem byla návštěva předpremiéry loutkového představení Pipi Dlouhá Punčocha.
To se odehrálo v jazyce polském, ale nasazení herců,
krásné loutky a báječná atmosféra bourala veškeré jazykové bariéry.
A navíc jsme byli nazýváni prominenty večera
a to se hned tak někomu nestane :o)
Počasí se neumoudřilo, doslova se čerti ženili,
a nedovolilo nám tak upřít svůj zrak až mezi hvězdný prach
a to z kopule Těšínské hvězdárny.
Mimochodem ani to zmíněné nepěkné počasí nám nezabránilo užít si za zpěvu písní
"baterkový" pochod částí města.
Byli jsme jako roj světlušek a broučků.
Daltonská základna se po návratu z divadla vrhla na kulinářské speciality,
které nám připravily obětavé maminky a jiné dobré víly, aby nabrala síly
a mohla se vrhnout do plnění pohádkových úkolů.
My starší jsme se podívali na dokument o Jiřím Trnkovi,
abychom se pak dokázali vypořádat s doslova luštitelským oříškem.
Tak jsme se zabrali do úkolů, že k výrobě loutek jsme se dostali až před půlnocí,
a proto jsme lehce pozměnili program a plánované vlastní pohádky
jsme přesunuli až k rannímu vyhodnocení.
A kolem jedné hodiny noční TO přišlo...
No, samozřejmě!
Stezka odvahy!
Věta: "A bude stezka odvahy?" se ozývala v průběhu celého večera nejméně 10x za hodinu.
A věřte mi, že je to přímo vražedná frekvence :o)
Malé Hajánky jsme "strašit" rozhodně nechtěli,
a tak se se svými vůdci vydali s baterkami v rukou
na průzkum temných chodeb a tajemných zákoutí.
Nebojácné otrlé nocležníky čekal nebezpečný úkol.
V malé skupině se slunečními brýlemi na očích
a jedinou baterkou v ruce museli dojít do tělocvičny,
celou ji prohledat a zapamatovat si co nejvíce schovaných českých přísloví.
Ty se měli pak na zpáteční cestě pokusit přiřadit k piktogramům - neobyčejným obrázkům.
Temnou atmosféru místnosti podtrhovala meluzína z nechtěně otevřeného okna
a hlavně nezvyklé zvuky - vrzání dveří, mňoukání zlé kočky, houkání sovy,
tajemné kroky, místy děsivý výkřik, který se mísil s řevem prchajících dětí :o)))
Jedna skupina trhla rekord v rychlosti opuštění místnosti, což bylo asi 10 sekund,
někdo nechal napospas celý svůj tým a prchal, aby zachránil svůj holý život...,
ale našli se i tací odvážlivci, kteří nejen vytrvali,
ale dokonce rozluštili čtyři piktogramy.
A protože i někteří Hajánci byli zvědaví, proč děti utíkají z tělocvičny,
tak se paní učitelka Petra se skupinkou těch nejodvážnějších žadonivců
vydala také do tajemné jeskyně))
Statečně tam vytrvali necelou minutu.
A abychom se uklidnili po tomto dobrodružství,
poslali jsme mezi sebou tichou poštou vzkaz o překvapení pro Haničku,
která právě oslavila své první kulatiny :o)
Temnou třídou se nesl nejen rozzářený dort,
ale také zpěv na Haniččinu počest.
A pak už byl čas jít "spát".
Upřesňuji pojem čas, bylo něco málo po třetí hodině ranní :o)
Děti zalezly do spácáků a poslouchaly příběh o chlapci Ryelovi, O chlapci, který spadl z nebe.
Tuto jedinou kapitolu nám, všem nocležníkům na světě, dala k dispozici jeho autorka Petra Braunová
a pochází z její nové knihy, která vyjde teprve v prosinci 2012.
Příběh je to krásný a ona kapitola tak napínavá,
až nám bylo líto, že nezjistíme, jak to s Ryelem ze Světa okřídlených vlastně dopadlo.
A pak přišla doba samého tajného chichi a chachacha, šepty, šepty,
baterky se rozsvěcovaly a zase zhasínaly...,
tato doba trvala až do nějakých pěti hodin ráno,
kdy konečně utichl poslední hlas a už se ozývalo jen odfukování, chrápání a žel i kašlání...
V době, kdy usínal poslední třeťák, otevřel za rohem oči první prvňák... :o)
Třeťáci byli vzhůru už kolem sedmé hodiny ranní a začali balit
a těšit se na vlastní divadlo a hlavně na nákup v Krámku "Za Trnkovým keřem".
Noc s námi trávily nejmladší účastnice předškolačky Maruška, Míša a "skoroškolačka" Ema,
které vydržely úplně vše jako jejich o mnoho starší kamarádi.
Dokonce si troufly a zvládly Stezku odvahy - samozřejmě její odlehčenou verzi :o)
Čtyřletá Maruška dokonce absolvovala svůj první mediální rozhovor
pro regionální televizi, která nás přijela večer navštívit.
Za své dobrůtky ráno všechny maminky získaly Řád zlaté vařečky.
Vám všem patří poděkování za krásné dárečky do Krámku "Za Trnkovým keřem".
Děti odcházely nejen s nádhernými zážitky,
ale také s originální pohlednicí, která je každý rok jiná
a mohou ji získat pouze účastníci "Noci s Andersenem".
A pokud by Vás zajímalo, kolik těch dětí na světě letos bylo,
tak věřte, nevěřte cca 60 tisíc na 1 200 spacích místech.
Atmosféru můžete nasát nejen z fotografií, ale i videa.
To poslední je záznam Těšínských minut.
Pod videem máte možnost celou událost komentovat..
Děti to už udělaly formou Tvořivého psaní.
A Vy mátet samozřejmě možnost se ponořit do jejich myšlenek.
A já si dovolím zvolat:
"Buď vítana Noci s Andersenem 2013!"
Tvořivé psaní
Foto
A.Š.
"Noc s Andersenem aneb Loutka a její kouzelný svět"
Nebyly nalezeny žádné příspěvky.